JК
Дрион покидает Землю :: Ломм Александр
Страница: 191 из 191Je to naprosto typicke klukovske cteni sve doby se vsim, co ktomu patri - dobrodruzny dej primerene gradovany az kzaverecnemu vyvrcholeni (zaverecny utok letajiciho partyzana proti obrnene kolone), typizovane postavy a pod povrchem skryta tendence kvychovnemu pusobeni.
Protivalecne memento jako hlavni idea se objevuje i vnasledujicich romanech, majicich zcela charakter SF. Drion opousti Zemi z roku 1983 byl autorem napsan vruske i ceske verzi. Mimozemska civilizace resi problem, zda zasahnout do vyvoje lidstva a zbavit jej agresivity a tim nebezpeci valek. Posledni roman Ve jmenu Metanoona (1986) toto tema znovu variuje, zachranci lidstva pred sebou samym se vsak tentokrat stavaji mravenci, kteri pod vedenim kybernetickeho mravence Kyberoformika a ve jmenu Metanoona - sedme formy hmoty oplyvajici nejvyssi inteligenci - zlikviduji zbrane na celem svete. Roman je zatizen nejen tezovitosti ustici do naivniho zaveru (vojaci beze zbrani se rozejdou a budou si hledat jinou praci), ale tez tezkopadnosti a zdlouhavymi popisnymi monology48.
Podle Adamovice to neni nic vic, nez dobry dobrodruzny roman49. Autorsky zamer byl ovsem jiny, bohuzel, tezko zrejme souhlasit spresvedcenim autora, ze nase lidske problemy za nas nekdo vyresi (treba mravenci). Takovyto pristup byl prece jen ceske SF na hony vzdalen. I kdyz se autori vetsinou shodovali vtom, ze nejvetsim nepritelem cloveka je clovek sam, nikdy neutikali knabizejicim se snadnym resenim, ktera cloveka vkonecnem dusledku zbavuji odpovednosti za sve ciny.
47. Adamovic, I.: Slovnik:, c. d., 1991, c. 12, s. 51.
48. Adamovic, I.: Ve jmenu Metanoona. Vaclav Klicka. Zlaty maj, 1988, c. 2, s. 115.
49. Tamtez.
Protivalecne memento jako hlavni idea se objevuje i vnasledujicich romanech, majicich zcela charakter SF. Drion opousti Zemi z roku 1983 byl autorem napsan vruske i ceske verzi. Mimozemska civilizace resi problem, zda zasahnout do vyvoje lidstva a zbavit jej agresivity a tim nebezpeci valek. Posledni roman Ve jmenu Metanoona (1986) toto tema znovu variuje, zachranci lidstva pred sebou samym se vsak tentokrat stavaji mravenci, kteri pod vedenim kybernetickeho mravence Kyberoformika a ve jmenu Metanoona - sedme formy hmoty oplyvajici nejvyssi inteligenci - zlikviduji zbrane na celem svete. Roman je zatizen nejen tezovitosti ustici do naivniho zaveru (vojaci beze zbrani se rozejdou a budou si hledat jinou praci), ale tez tezkopadnosti a zdlouhavymi popisnymi monology48.
Podle Adamovice to neni nic vic, nez dobry dobrodruzny roman49. Autorsky zamer byl ovsem jiny, bohuzel, tezko zrejme souhlasit spresvedcenim autora, ze nase lidske problemy za nas nekdo vyresi (treba mravenci). Takovyto pristup byl prece jen ceske SF na hony vzdalen. I kdyz se autori vetsinou shodovali vtom, ze nejvetsim nepritelem cloveka je clovek sam, nikdy neutikali knabizejicim se snadnym resenim, ktera cloveka vkonecnem dusledku zbavuji odpovednosti za sve ciny.
47. Adamovic, I.: Slovnik:, c. d., 1991, c. 12, s. 51.
48. Adamovic, I.: Ve jmenu Metanoona. Vaclav Klicka. Zlaty maj, 1988, c. 2, s. 115.
49. Tamtez.